TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT

Vít Kremlička

Články

Opilý s rozumem, toť dvojí síla v něm

Akadémické pojednání bez vzletu.

Nadoblačný až nedostižně

13. září 1930  21. června 2018

Rád vzpomínám na komparatistický seminář sinologický Oldřicha Krále. Někdy sice nepřišel, protože nestíhal – byla to frenetická 90. léta, kdy nešlo nebýt šťastný, a na Filosofické fakultě University Karlovy pražské obzvlášť! – ale když dorazil, tak to stálo za to. Mluvil ponejvíc o čínském románu Sen v červeném domě, což byl jeho překladatelský majstrštyk, a já přiznávám, že jsem přečetl možná padesát, šedesát stran a získal jakousi představu. Jestli máte rádi Prousta, bo Havlíčka, tak to je ten typ četby.

Oldřich Král byl trochu nadoblačný až nedosažitelně – jako intelektuál, znalec, polyglot, až vzor osobnosti universitní, velice vzácný druh. Nevím, co kolegové seminaristé, ale když jsem našel nabídku jeho semináře, tak jsem trochu jásnul, že tak jeho autoritu seznám osobně; z jistých zdrojů jsem o něm dostal ty nejlepší reference, tam jsem prostě musel – a řečeno se vzpomínkou na pohled z okna seminární učebny na střechy staropražské, na ledově jasné světlo soumraků – bylo to hezký!

Oldřich Král byl tehdy jmenován šéfem orientálních sbírek Národní galerie na Zbraslavi. Pro mě byl tento fakt intelektuální a emoční luxus, jaký jinde v universu není: pro místo, zážitky, asociace, osobnosti a přátele, prostě něco jiného, než obvykle.

Protože jsem jako všichni hraboš, schraňuji špunty od lahví vína, co jsem vymlasknul, a xerokopie naprosto irelevantních textů a obrázků a jánevímčehoještě, z čehož se skládá svět literární, poetický, slovesný, výtvarný – jeden je plakátek na výstavu poetickou s jeho podpisem, který jsem z Oldřicha Krále na semináři vydyndal, a druhým je až kramářská série dřevorytů kóanu Hledání krávy, jež ilustrují proces realizace od konkrétního stavu k ryzosti abstrakce Tao i jistého satori, tedy možných cílů úsilí ducha lidského, které má každý beatnik znát a v undergroundu bez nich nelze přežít. Čímž vyzývám k doplnění.

Děkuji za ten seminář. Děkuji za tu výbavu. Vždy zbystřím, když se setkám s dílem výtečného vědce Oldřicha Krále. Myšlénka jest věčná!

Revue Babylon

Komisní konformismus

V Babylonu napsal Vítek Kremlička svou glosu nejen o tom, co se ukazuje na chování – dnes se říká politice – Ministerstva kultury o živých jejích částech vůbec a časopisech zvlášť:

„Laik žasne, odborník se diví: ze zdůvodnění MK o poskytnutí a odmítnutí dotací časopisům na rok 2018 lze seznat, jak se rozchází úřední hodnocení kulturního přínosu časopisů se skutečným stavem.

Nic proti novinám, ale jak se za posledních sto let změnily po stránce formální? Některé upadly ještě více a redakční grafické týmy se nejvíce odvázaly, když přesunuly sport z poslední stránky na předposlední a bulvár obráceně z předposlední stránky na poslední. Největší odvahové jej odmítnuli zcela. Mnohé redakce již po desetiletí zůstávají reprezentovány avantgardou, která za desítky let na vyvzdorovaných postech již vyšuměla s odplynulými podzimy. Analogon, Revolver Revue, ze všech těch jarých redakcí zůstali jenom zkrušení psanci, vytloukající z hlušiny poslední jiskry spásných idejí, jimiž by se ještě před publikem ospravedlnili na existenci. Jiné časopisy, dle mínění komise, na současnost rezignovaly – jejich redakce přítomnost nezajímá, zlomili nad ní hůl, tkví v dávno minulém a hledí do budoucnosti (Prostor). Již tedy netřeba chodit do věštíren, odteď budoucnost nalinkována literárně: co psáno, dáno a stane se jak v pohádce o čárytužce. Literárnímu Tvaru zas vetknula komise za klobouk Tradici, ač v něm tisknou tradenti solitérní, kteří byli v dřívějších dobách začasté pohřbíváni na psích hřbitovech, pokud vůbec a jednou začas Tvar přináší nečekaně autorství baudelairovské v novém kontextu kulturním.

Člověku zůstává nad tím komisním konformismem Ministerstva kultury České republiky rozum stát. Studentskému listu a revui Babylon ministerstvo kultury neposkytnulo dotaci, ačkoliv jako jediný list soustavně pečuje o universitní osvětu a rozvoj. Zatímco jinde platí známé „mladí buřiči – staří hofráti“, redakce Babylonu stále vysílá impulsy ke starším i mladším, potažmo ke všem, co mají potřebu sdělit publiku své názory a um v nejlepších intencích žurnalistiky otevřené všem vrstvám společnosti a pozemského národa.

Studentský list Babylon tvůrčím způsobem rozvíjí metodiku myšlení – na své si přijdou puristé i eklektici, demokraté i autokraté, tradicionalisté i experimentátoři, diletanti a znalci, amatéři a profesionálové, umělci a vědci, konvencionalisté i solitéři… Sapienti sat! Tímto způsobem Babylon kultivuje akademickou obec a její příznivce by neupadnuli zcela. Krom přehršle příspěvků vědeckých, kupř. politologických, historických, anebo estetických, jejich autoři neotřele reflektují současné i uplynulé dění, aniž by zahlíželi do nejisté budoucnosti dle hesla „no future!“, v Babylonu čtenáři najdou medailony tuzemských i zahraničních osobností, kritické sentence a reflexe umění slovesného, divadelního, výtvarného a filmového, knižní recenze a již druhým rokem „Kremličkovo poetické okénko“ veršovaných rozhovorů se současnými tvůrci poesie (což je celosvětové unikum). Tak získávají čtenáři prisma k rozlišení kvality od braku.

Třeba dodat, že redaktoři Babylonu jsou entuziasté, pracující bez nároku na odměnu jinou, než symbolickou a mnohdy promlouvající dle žurnalistického étosu k nešvarům doby tehdy, když ostatní leda mlčí v naději na okoralou skývu shůry a s cejchy redakčních thonetek vtisknutých do zadnic.“

Poznámky překladatele

Poznámky překladatele k Listu k umělcům.

Podporují nás:

                                                     30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno             

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1