TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT

Nemáme architekturu, jenom „konstrukce“

Mně by vlastně ani v zásadě nevadilo, kdyby se tu a tam bouralo něco historicky cenného (s logickým omezením samozřejmě), ale vadí mi, že dnešní doba není schopna ničím adekvátně cenným to nahradit. Ohavné skleněné tabulové obludy, v nichž bych se obával o duševní zdraví. Technicistní geometrismy, které musí strašit děti. Architektura je přece niterní věc. Vyjadřuje „ducha doby“, ale i stav individuálních potřeb, a ty mě právě straší.

Zcela zapomenutý Herbert Madlmayr napsal kdysi tato pro mě zcela zásadní slova:

„V dobách duchovně zdravých (v náboženských dobách) sdružovali se nejlepší lidé, kdo čím mohl, pomohl, a stavěli chrámy ke cti a slávě Boží. Co takto stvořili, byly architektury; jejich nejlepší konání bylo uměním, bohoslužbou.

Dnes spřáhají se a tovaryší ‚podpory společnosti‘, bohatí a mocní, aby budovali stále nové komunikace. Tak projevují náboženství doby, službu hmoty, budujíce této hmotě cesty. A co tak tvoří, nejsou architektury – nýbrž konstrukce. Nejlepší konání jejich není uměním, není bohoslužbou, jest službou hmoty a jejích mrtvých zákonů.

Architektura je sláva hmoty posvěcené duchem, je zduchovělá, zbožnělá, osvobozená, vykoupená hmota.

Konstrukce je hmota neprostoupená vyšším duchem, je to hmota jenom rozumově uspořádaná, neosvobozená, poddaná hmota.“ (Poznámky o technické kultuře)

Cítil jsem se ještě jakž takž dobře ve starých školách, kam jsme chodívali, kde byly temné, tajemné kouty a místa letního chládku a útěku před pochybným „pedagogickým dozorem“. Jak se tak dívám na dnešní prosklená monstra universit či škol, jediné, co mi tane na mysli, je lůžko psychiatrovo. V lepším případě psycholanalytikovo. Nedovedu si představit, že bych v něčem takovém mohl svobodně dýchat. Člověk přece nemusí být ustavičně nahý, sledován a prohlížen jak laboratorní myš. Mám velké obavy, že tato zřejmost, tato ekonomická „čistota“, tato rentgenová průhlednost nepřináší žádnou potěchu či odpočinutí duši. Jsem naopak přesvědčen, že složitá a jemná duše člověka je v těchto skleněných mučírnách týrána a vysávána ziskuchtivými lotry. Tato architektura je pouhým stále zdokonalovaným nástrojem Velkého Bratra, jak svobodu lidskou s její jedinečnou individualitou zglajchšaltovat do davu bez individuality, do legií bez osobitosti. Ano, do legií, a ty se velmi liší od stáda pokojně se pasoucího, s dobrým pastýřem. V takto budovaných legiích se pouze nekulturní moc pase na sobě samé a detailně prokalkulovaném zisku, o němž hluboce pochybuji, že by pro individuální svobodu člověka přinášel něco pozitivního.

Psáno pro Uši a vítr. 

Podporují nás:

                                                     30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno             

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1