TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
opily-s-rozumem-tot-dvoji-sila-v-nem
Edouard Manet. The absinthe drinker. 1859. Výřez. wikiart.org

Opilý s rozumem, toť dvojí síla v něm

Akadémické pojednání bez vzletu.

„Opilý a hloupý, tož s ním do stoupy!“ Tak zní staročeské přísloví, zachycující ambivalentní působení alkoholu na intelekt. Přísloví zachycuje výstižně pijácké pravidlo č. 1: pokládáte-li se za rozumné až moudré, popíjejte v rámci sebekontroly, váš duch získá na vzmachu. Máte-li se však za rozumově slabší, bo máte problém, vyhněte se alkoholu obloukem jako čert svěcené vodě, jinak vás opilost zničí v úmyslech, zdraví a třeba i na životě.

Alkohol je droga s fatálními účinky. Čistý etylalkohol však pijí pouze nešťastníci bez vkusu a životního smyslu. Obvyklé je užívání nápojů, jež jsou ve skutečnosti alkoholickými roztoky rozličných odvarů, šťáv, moštů a esencí, alkoholem prosycených, aneb destilovaných v přísně hlídaném potravinářsko-chemickém procesu. A přesto stále platí výše uvedené pravidlo č. 1.

Alkoholické kvašení využívají i zvířata: opice, lišky, sloni, vosy a další živočichové si pochutnávají rádi na kvašeném ovoci a jeví přitom známky opilosti.

Lidé užívají alkoholické nápoje odnepaměti a nikdy je to nepřejde. Do určité sklínky prospěšné působení převažuje nad nedostatky. Maniokové pivo caixiri, kvašené šťávy kokosu, datlí a kdovíčeho ještě, med, ječmen, vinná réva… Víno je nejlepší. Získalo status obřadního a náboženského nápoje dionýského, židovského, křesťanského, a ti nejlepší poetové všech dob mu vzdali hold a vznesli se na jeho perutích. Kořalka už je moc silná, téměř zhoubná, a i když můžete hledat nedostatky, jedno nelze muslimským Bosňákům upřít: tamní muži pijí kořalku až od šedesátého roku věku; dříve prý je to nemoudré.

S vínem však nelze sejít z cesty. Každý člověk má pro život alegoricky jen tři soudky: na pivo, víno a kořalku. Tyhle soudky jsou různě velké, a když je dopito, má se přestat a netlačit na pilu. Jsou lidé, co ze svých soudků za život neokusí a nedají cucnout ani ostatním. I to je volba: pijte, nebo nepijte – hlavně ale nebuďte svině!

Není nad pohár vína v správný čas. Pijácká čítanka tandemu autorů Radima Kopáče a Jakuba Šofara je výzvou; pokud jste někdy četli pod parou dvojmo, tušíte… Kniha obsahuje z každého soudku pijáckých písní čtyři pětiny písňových titulů, jenže je němá. Naši dva kujóni jsou jako párek scholastiků, kteří chtějí zazpívat, aniž by vydali hlásku – k písním chybějí nápěvy, akordy, partitury… jenom slova. Takže si nezapějete, otisknutým písňovým textům se nedostává opodstatňujícího espritu melodie.

Už vidím houfce pijanů, jak plní putyky, slopají pivko za pivkem, zazdívají do něj prcky a prokládají čtvrtkami vína pro chuť a louskají čítanku písní, mlčky se oddávají rozkošnému snění a shůry hučí větrák jako jediný zvuk. Pánové Jakube Šofare a Radime Kopáči, editoři, tak takhle tedy ne! Pokud nemáte hudební hluch, když ne sluch, neumíte noty, nezpíváte a nehrajete na hudební nástroj (i třeba na hřeben!), tak se to aspoň přiučte, anebo si přizvěte hudebníka, když se pouštíte na dionýskou vratkou stezku! Navíc chybí seznam titulů písní čili obsah, což už je ignorace jemnozrná. Nezlobte se, bo zlobte, ale kytici pijáckých písní, toho pugétu proslulosti pitných kapalin z obilí a rév a ovocí zglajchšaltovat do alkoholisované melanže odevšad a ber kde ber, to už zavání žalnotrubnou ignorací pravidel editorské práce při pořádání písňových textů!

Střízlivě vzato, naši scholastici tenhle kýbl chlastu nezvládli. Přidali ovšem řádnou porci juchty z dobových humoristických selanek, abychom se – juchachá! mohli ještě po stu letech zasmát uchlístaným kresbičkám námezdních karikaturistů, trefujících se licoměrně svým ostrovtipem do poklidných násosků s jejich nesdělitelnými žaly.

Dělat Pijácké čítance reklamu či antireklamu je zbytečné. S chlístanci abstinentské pseudomorality připomíná nejvíce rádobyznalecké konvoluty smutně proslulého piplala XY, režimního flundry a redakčního nicnedělala v jedné osobě, působícího před šedesáti lety v mnoha normalizačních redakcích a nakladatelstvích okupovaného Československa. Kultura má své metafyzické cykly, a pokud tandem Šofar-Kopáč pokračuje v jeho titěrných pseudoznaleckých makabriátech a kolekcích (jejich „Knihy“ o mrdu, prdu, kokotovi, godotovi, hovně, kundě, a nyní rundě jsou té bludné stezky přímo milníky), naznačena je tím sebezacyklenost bez kreativní invence a převzdělané kreténství, žel, zhusta rozšířené mezi akademiky.

Můžeme se tedy těšit na další spršku mrzkostí, když k vzepětí dostatek sil chybí…

Pijácká čítanka. Alkohol a jeho konzumace slovem i obrazem. Vybrali a uspořádali Radim Kopáč a Jakub Šofar. Slovart, 2018. Stran 247.

Babylon revue.

15 10 2018

Edouard Manet. The absinthe drinker. 1859. wikiart.org

Podporují nás:

                                                     30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno             

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1