Hlavní informace
hra-na-tretiho
Adolph von Menzel, Odpoledne v Tuileries. výřez. Wikimedia Commons.

Hra na třetího

Francouzské prezidentské volby, které proběhnou v dubnu a květnu letošního roku, působí obavy ve světových médiích. Jméno, které tyto obavy zastupuje, zní Marine Le Pen. Nebývale úspěšná politička, europoslankyně a předsedkyně nacionalistické Národní fronty, které se povedlo z dříve nevolitelné strany vedené jejím otcem udělat stranu, soutěžící o hlasy středního proudu voličů, zvláště tedy lidí s nižším vzděláním a obyvatel konzervativního venkova, obávajících se ztrát pracovních příležitostí v globalizované ekonomice stejně jako ztrát určitých kulturních praktik v globalizované společnosti, byla až dosud také po vzoru svého otce a předchůdce neúspěšnou prezidentskou kandidátkou.

Až do loňska ovšem beze zbytku platilo, že tématem nadcházejících voleb patrně opět bude, podaří-li se ostatním stranám lepenisty znovu zastavit. To se teď zřejmě změnilo.

Částečně díky tomu, jakého kandidáta si zvolila pravice. François Fillon je totiž znám postoji v sociálních otázkách, které lavírují mezi upjatým konzervativismem pokud jde o praktiky vlastní katolíkům a „novátorstvím“ či „laicitou“ pokud jde o tradice zachovávané jinými náboženskými skupinami. Lepenistický volič, kterému takové věci leží na srdci, tak má z čeho vybírat a nebude patrně silně motivován, aby volil proti Fillonovi.

Druhým důvodem, proč se atmosféra nadcházejících voleb liší od pocitu, provázejícího několik voleb minulých, je sám francouzský volební systém a to, jak se liší například od systému amerického. Francouzské prezidentské volby jsou totiž dvoukolové. Je to hra na třetího, ve které do druhého kola postupují jen dva a jeden kandidát zpravidla dopadne jako ten třetí, vítěz mezi poraženými. Pod vedením Marine Le Pen se z Národní fronty stala strana, se kterou mnozí počítají jako s v podstatě jistým účastníkem druhého kola, čímž se volby tak trochu redukovaly na to, kdo z ostatních kandidátů postoupí. To je samo o sobě ve hře na třetího ambivalentní úspěch. Lepenisté ve druhém kole totiž už nejsou tématem, stejně jako není pochyb o tom, že valná většina ostatních voličů bude následně hlasovat pro kohokoliv proti nim.

Nakonec, pocit z voleb roku 2017 je nový také díky dosud vládnoucím socialistům, kteří zřejmě nehledě na průběh svých primárek nebudou schopni postavit kandidáta, který by mohl soutěžit o ono místo vedle Marine Le Pen ve druhém kole, v očích politických kalkulátorů v zásadě zaručující vítězství. Preference socialistických kandidátů se totiž podobají preferencím komunistického předáka Mélenchona a příliš nepřesahují deset procent. François Fillon i Marine Le Pen mají každý voličů nejméně dvakrát tolik. Nejsou ale sami.

Vedle nich se jako vážný účastník boje o druhé místo ukazuje bývalý ministr hospodářství současné vlády Emmanuel Macron. 38-letý bankovní manažer, vyhozený z vlády po té, co si v létě 2016 založil vlastní hnutí, jehož účelem není nic jiného, než udělat z Macrona prezidenta. Hnutí, které má po půl roce existence víc členů, než komunistická strana, už uspělo v tom, že právě z Macrona, kterého podle průzkumů podporuje témeř stejné množství voličů jako dva dříve jmenované kandidáty, a nikoliv z kandidáta socialistů, se velice pravděpodobně stal onen třetí do trojice vážných kandidátů na druhé kolo.

A tématem voleb tak není tolik, zda uspějí lepenisté, ale jestli se jim postaví Fillon, anebo Macron.

To jistě vítězství lepenistů zcela nevylučuje, protože jak ukázaly volby americké, všechno závisí na celé řadě okolností, především na volební účasti. Tím méně lze vyloučit vítězství Fillona. Nehledě na to je ale zajímavé, že levicové strany, ačkoliv stále mají okolo čtvtiny hlasů, byly prakticky zcela politicky vymazány.

 

 

Další informace

Glosy

  • 6. DODATEK ÚSTAVY ČESKÉ REPUBLIKY

    Předseda Ústavního soudu Rychetský oživil dosud zatím nepoužitý 6. dodatek Ústavy české republiky. Tento dodatek může být aktivován jen za určitého kritického vývojového stupně státního...

  • Komokřesťanství – komunistická verze křesťanství v Číně

    V zemi, kam se náš prezident „jezdí učit, jak stabilizovat společnost“, už zas „zítra znamená včera“. Komunisté po století krvavých represí dovolí vyznávání i jiných kultů a náboženství na území své...

  • Ďáblové ve SMEČKÁCH

    Papež nedávno vyhlásil, že Peklo neexistuje. Novopečení bezdomovci našli briskně dočasný azyl v Galerii Smečky v Praze na výstavě manželů Preclíkových. Zdeněk Preclík, sochař, jeden z posledních vládnoucích...

  • I stromy mají vztahy

    Kdybyste si v tyto dny vzali na procházku do lesa stetoskop a přiložili jej k jakémukoliv stromu, uslyšíte křehké, leč nepřetržité šumění. Po zimním spánku se totiž probouzejí i ti největší velikáni...

  • Nejsem srnka

    Nepřestává mě šokovat nepřítomnost svatých Evangelií v životě, myšlenkách a četbě zřejmě zdrcující většiny lidí. Co jiného najít? Co jiného hledat? Lidé „milují přírodu“, nadchýnají se Vesmírem a...

  • Demošky na Václaváku aneb vzpomínka na Láďu Kantora

    Víte, jaký je rozdíl mezi listopadem 89 a dubnem 2018? Tehdy jsme mohli svobodu získat a dnes ji můžeme ztratit! Dějinné zvraty, kterým se někdy až eufemisticky říká revoluce, mají vždy své výrazné...

  • Nejdůležitější vzkaz Miloše Formana

    V neděli ráno mi volala má „kdysi milovaná“ žena: „Honem si pusť televizi… je tam úžasný pořad o Formanovi!“. Televizi jsem si nepustil, protože jednak jsem měl rozdělanou práci, kterou jsem nemohl...

  • Visegrád bychom měli zredukovat na Česko a Slovensko a pokusit se spojit se s Rakouskem a Slovinskem

    Bývalé Rakousko-Uhersko bylo prohnilé, avšak existoval i zřetelný rozdíl mezi Rakouskem (Předlitavskem) a Uherskem (Zalitavskem), neboť to bylo ještě zkorumpovanější, a mimo jiné proto i...

Další informace

Nový život výstav

    krizek

Podporují nás:

2018-01-30 Logo KJ font-numbers-colour

Partneři:

logo pozadi cervena Puvodni-staticke-logo-bile-pozadi casablanca logoudalostireflexespolecnost-j-chart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big