TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
dopadnem-presne-tam-kam-jsme-se-naklaneli
Carlos Saenz de Tejada, ilustrace bez názvu. výřez. wikiart.org

Dopadnem přesně tam, kam jsme se nakláněli

Česká média zdokumentovala na naše poměry pečlivě výpadky prezidenta Zemana při jeho návštěvě Číny a Vietnamu. Člověk, který v této zemi už leccos zažil, se jen těžko brání jistým reminiscencím: vzpomene si například na to, jak sovětská televize kdysi představila divákům, jak odvolil předposlední generální tajemník KSSS Černěnko. Taky nevypadal příliš dobře. A vzpomene si na prezidenta ČSSR Ludvíka Svobodu: když v letech 1968-9 splnil svou nevábnou historickou úlohu, dostal se do dlouhé a vleklé zdravotní krize, ať už spontánní, nebo řízené, nebo (nejspíše) obojí. Český lid (jen ústně, v novinách a elektronických médiích to už nešlo) reagoval zlomyslnou variací na zprávy TASS o vypuštěných ruských družicích: „Zpráva o zdravotním stavu prezidenta republiky: všechny přístroje fungují normálně.“

K tomu je třeba hned připojit několik poznámek: za prvé - zprávu o zdravotním stavu prezidenta nyní nepodala ani agentura, ani lékařské koncilium, ale sám prezident osobně. Za druhé, prezident je zjevně vážně nemocný člověk. Dělat si legraci z vážně nemocného člověka je laciné a nevhodné (je to taky můj bližní, musím si to pořád připomínat). Za třetí: to, že někdo z funkce případně odejde, není vůbec žádný důvod k radosti nebo naději. Vzpomeňme si jen, jak kdysi spousta hlupáků v Praze oslavovala „vynášením Morany“ odchod Václava Klause z prezidentské funkce. Ti lidé si vůbec nevšimli, že jeho nástupce je zcela zjevně ještě horší. Oslavovat je třeba toho, kdo přijde (pokud to jde), ne toho, kdo odchází. Politicky a lidsky smrtelní jsme všichni.

Další a ještě významnější věc je, že zdravotní problémy prezidenta Zemana jsou jistě problém, ale ani náhodou ne ten hlavní, který s jeho osobou souvisí. Naopak: na úpornosti, s jakou se zuby nehty drží své funkce a své politické linie, je něco skoro obdivuhodného – jen by si ta vytrvalost zasloužila, kdyby byla spjata s nějakou lepší věcí. To, oč mu jde, jeho zahraničně politická iniciativa, je pokus o vysvobození České republiky z přílišné závislosti na demokratickém Západu, o vyvážení, díky němuž se naše země octne v jakémsi blaženém stavu beztíže (z nedorozumění se tomu říká „suverenita“). „Suverenita“ trvá, stejně jako nasimulovaná beztíže v letadle, poměrně krátkou dobu. Pak následuje obyčejně pád na tvrdé a nevábné smetiště, kterým jsme dosavadní gravitaci (např. EU, NATO ap.) chtěli vyvažovat. Máme s tím ostatně jisté historické zkušenosti.

Prezident (a není sám) se pokouší vyvažovat především Čínou. „Hedvábná stezka“ je pokus o invazi do Evropy s lidskou tváří. Je svým způsobem pochopitelné, že to Čína dělá, je konec konců supervelmoc. Zároveň to je supervelmoc takového typu, že je třeba být k podobným iniciativám velmi ostražitý. Prezident dále vyvažuje Západ Vietnamem, Kyrgyzstánem, Uzbekistánem a Kazachstánem. A ovšem i Ruskem, to bylo při nynější cestě v pozadí, ale v Zemanově strategii hraje klíčovou roli.

Za zmínku stojí i jeho doprovod. Na prvním místě podnikatel a bývalý velitel tankové divize v bolševické ČSSR Zdeněk Zbytek, který se proslavil legračním nasimulovaným pokusem o vojenský převrat v listopadu 1989. Je správné, že za to nebyl souzen, společenská nebezpečnost jeho jednání byla v podstatě nulová. Zároveň je správné, že ho ministr Dobrovský vyhodil z armády. Pan Zbytek dnes říká, že mu to vlastně udělalo dobře. Jsem velmi rád, že se s ním shodnu aspoň v něčem: mně to tehdy udělalo dobře taky.

Zahraniční politika, kterou svými iniciativami vytváří prezident Zeman, je katastrofální. To je třeba vidět a říci. Zároveň je ovšem třeba vidět a říci, že prezident Zeman přitom není ani náhodou ten hlavní problém. Jeho možnosti jsou omezené a významu nabývají teprve v politickém kontextu, do něhož přicházejí a zapadají. Rozhodujícím hráčem na politické scéně není on, ale Andrej Babiš. Teď právě míří k rozhodujícímu vítězství v říjnových parlamentních volbách. Orientace na Kyrgyzstán atp. mu momentálně neleží zvlášť na srdci: proč taky, je pragmatik a evropská orientace má taky své výhody. Nechce hned a beze všeho zpřetrhat výhody vazeb se Západem. Avšak pobývání ve stavu beztíže, dejme tomu titovská zahraniční politika (podle jugoslávského diktátora Josipa Broze – Tita) mu tehdy, když to bude pragmaticky výhodné, taky nebude proti mysli. O to je nebezpečnější: taková politika znamená vždy a za všech okolností zásadní ohrožení státní bezpečnosti České republiky a upřednostnění dílčích, pragmatických a sobeckých zájmů před tím, čemu se vznešeně říká zájem vlasti. Když se rozjede, bude při ní Miloš Zeman při vší úctě nanejvýš jen tím, kdo podává maltu.

 

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

  • Urážka státu do hlavy

    Martin Jan Stránský

    Vydavatel Přítomnosti Martin Jan Stránský komentuje pohoršení, které svým textem vzbudil v několika čtenářích, těmito slovy:  Moje poslední glosa,[1] která souvisela s první,[2] naštěstí splnila mé...

  • Pan Žáček je možná trochu cvok, ale je to cvok hezký!

    Jan Cigler

    Lidé si ovšem rozhodně nechtějí kazit dojem o konopí nějakými mozoly, když mohou lenošit s brčkem ve stínu věkovité lípy a smát se jako „normální šílenci“... I tak je pan Žáček inspirativní. Třeba...

  • Učešte mi uši

    David Bartoň

    V době, kdy je lidské slovo vzácné, mi zní až neuvěřitelně inspirativně, co pověděl A. Mitrofanovovi jeden z hrdých Rusů a nemnoha přátel naší země Viktor Fajnberg[1]: „Jste-li v bezvýchodné...

  • Lid může hýkat, konečně se zbavil elit

    Jaroslav Erik Frič

    Od své nominace (nevím, kým vůbec podané) na Cenu Magnesia Litera za mé „blogové“ psaní v loňském roce a která se předává pod egidou pro mne zcela nepřijatelných sponzorů, jsem se distancoval...

  • Trpíte taky idiosynkrazií?

    Jiří Stránský

    Všechny vás zdravím v příjemně ochlazeném podvečeru. Před chvílí jsem vypnul televizor, což v poslední době dělám čím dál častěji: nejsem už ochoten přistoupit na řeči žen a mužů, na nichž poznám ještě...

  • Hanět člověka, počátek vraždy

    Radio Vaticana

    Papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty komentoval evangelium (Mt 5,20-26), kde stojí: »Dohodni se rychle se svým protivníkem, dokud jsi s ním na cestě, aby tě tvůj protivník...

  • Proč To komentovat?

    Pavlína Havlová

    Vydavatel Přítomnosti M. J. Stránský se ke spálení červených trenýrek na Hradě sice vyslovil poněkud expresivně, jeho glosa však plně koresponduje s úvahou, kterou jemnější formou vyjádřil na svém...

  • Ten blbec četl moji glosu v Přítomnosti

    Martin Jan Stránský

    Ten blbec na Hradě četl moji glosu v Přítomnosti!! (viz odkaz níže) Nejen to, dokonce se rozhodl pro mimořádné gesto. Nemohl jsem tomu uvěřit, tak jsem musel zhlédnout video z této události...

Podporují nás:

                                                      30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big