TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
vsichni-prezidentsti-volici
Oswaldo Guayasamin. El Presidente. 1967. wikiart.org

Všichni prezidentští voliči

Když se v roce 2011 začalo diskutovat o tom, že by občané České republiky volili svého prezidenta přímou volbou, ihned se ozvaly zpochybňující hlasy. Převládaly především dva argumenty: není to naší tradicí a přímá volba by mohla otevřít cestu na Hrad populistovi či demagogovi. Zákon byl nakonec přijat horní i dolní komorou parlamentu a vstoupil v platnost na podzim roku 2012. Vzápětí předseda Senátu Milan Štěch vyhlásil termín prvního kola volby. Česko se tak stalo 13. zemí EU, kde svého prezidenta volí občané přímo.

Jak to tehdy dopadlo, víme všichni velmi dobře. Měli tedy ti, kteří se vůči přímé volbě stavěli negativně, tenkrát pravdu? Nedávné volby do sněmovny ukazují, že ne.

Nechme stranou tradici. Za komunistů byla stejně formalitou, o jejímž obsahu rozhodovala jedině Strana. Víceméně bez problémů byl Národním shromážděním volen pouze T. G. Masaryk a v prosinci 1989 paradoxně komunistickým Federálním shromážděním Václav Havel. Jinak tuto volbu vždy doprovázelo nechutné handrkování a kupčení s hlasy. Své by mohli vyprávět Beneš, Havel i Klaus. První a poslední ze jmenovaných třeba o tom, jak se demokratickými prezidenty stali i díky hlasům komunistů, a co se kvůli tomu muselo udělat. V Benešově případě ještě Masarykem před jeho abdikací narychlo podepsaná amnestie pro dříve odsouzené a v Moskvě se ukrývající komunisty. No nic, proti gustu žádný dišputát.

Změna však nastala a tak se podívejme, co Česku přinesla po pěti letech od jejího zavedení. Na Hrad se skutečně dostal populista a demagog. Jenže nešlo o drtivé vítězství, konsensus napříč společností se nekonal. Právě opak by byl alarmující. Navíc samotný průběh kampaně rozhýbal a rozdělil společnost víc než jiné volby. Na ideovém rozdělení společnosti přitom není nic špatného, podezřele nebezpečná vždy naopak bývá kolektivně manifestovaná jednota názorů. Demokracie zkrátka prošla touto zkouškou dobře, i když ji nový muž na Hradě ihned začal podrývat. Po celé jeho funkční období naštěstí fungovala protiváha – parlament i vláda. Pokus obejít sněmovnu s vlastním úřednickým kabinetem tak poslanci smetli se stolu, vláda ústy premiéra většinou rychle dementovala všechny jeho úlety proti spojencům i úlitby autoritativním režimům.

Teď jsme ale v jiné situaci. Volby do poslanecké sněmovny otevřely cestu k moci dalšímu populistovi a demagogovi. Být volba prezidenta v rukou obou komor parlamentu jako v minulosti, měl by Zeman při stávající konstelaci (dominantní ANO, SPD, KSČM ve sněmovně a nečitelný Senát) druhé funkční období skoro zajištěné. Díky přímé volbě se tak nabízí možnost, alespoň částečně zvrátit tendenci, kterou říjnové výsledky nastartovaly. Anebo ji potvrdit. Každopádně je dobře, že o tom rozhodne přímé hlasování a ne zákulisní handrkování.

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

Podporují nás:

                                       30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno              LOGO 4Home CZ RGB

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big