TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
vime-lepe-nez-madar-co-chce-madar
Endre Balint. Grotesque Funeral. 1963. Výřez. wikiart.org

Víme lépe než Maďar, co chce Maďar?

Co znamená Evropským parlamentem schválené šetření o stavu demokracie v Maďarsku?

Stalo se to poprvé. Evropský parlament (EP) na prahu poloviny září přijal potřebnou 2/3 většinou hlasů doporučení, aby byl proti Maďarsku spuštěn čl. 7 Smlouvy o evropské unii. Tento článek obecně říká, že Evropská komise (EK) má vůči dotčené zemi zahájit šetření kvůli „vážnému ohrožení hodnot Evropské unie“. Teoreticky to může mít za následek sankce, které mohou vyústit dokonce i ke zbavení hlasovacího práva daného člena EU. Z praktického hlediska však stačí jen velmi málo, aby se nestalo vůbec nic. K případnému uvalení sankcí je totiž v jeden moment celého úředního a hlasovacího postupu potřeba jednomyslného schválení všemi unijními zeměmi zasedajícími v Radě Evropy. To je velmi těžko dosažitelný stav věcí, jak ukazuje i tento konkrétní příklad. Pozadí je prosté. Polsko je pod skrutiniem dle článku 7 již od loňského prosince, takže Varšava bude proti eventuálním sankcím vůči Maďarům hlasovat v očekávání, že ti ji tuto podporu oplatí, až dojde na věc polskou.

Avšak tento bezprecedentní akt EP naznačuje, že v Maďarsku skutečně nebude vše v pořádku. To dokládá i ta skutečnost, že ve prospěch schválení předmětné rezoluce v EP dal od maďarského premiéra Orbána ruce pryč i velký počet silně pravicově orientovaných stran, které jinak v mnoha ohledech nacházejí s maďarskou vládou společnou řeč. To pak podtrhl rakouský kancléř Sebastian Kurz, jinak jako pan Orbán protiimigračně naladěný politik, který se k věci vyjádřil takto: „Nelze dělat kompromisy s právním státem a demokracii“.[1] Z pana Orbána se stal kůl v plotě.

Den před hlasováním se maďarský premiér pokusil situaci ještě zvrátit projevem v EP, v němž vnitřní i zahraniční politiku své země obhajoval. Ve svém emotivním projevu nechal zaznít mj. i toto: „Chcete většinou hlasů rozhodovat, co je pro Maďary správné. Víte lépe než Maďar, co chce Maďar?“ Ale nezůstalo jen u toho: „Odsoudíte Maďarsko, které je už tisíc let součástí křesťanské Evropy a i svou krví bojovalo za svobodu a demokracii“. Dále se vyjádřil v tom směru, že nyní se EP snaží umlčet ty, kteří nemají stejný názor, a že má Maďarsko pykat za to, že se nechce stát „zemí přistěhovalců“[2].Jeho apel neuspěl – taky co má co dělat 1018 let křesťanské tradice v Maďarsku se svobodou tisku?

Co se to tedy v Maďarsku děje, že to řeší EP? Soudě podle referencí ze západního tisku nic menšího, než že se země posouvá od liberální demokracie směrem k autoritářskému systému. Ovšem je všechno tak jednoduché, jak se ze Štrasburku a Bruselu, popřípadě Paříže a Londýna jeví? K zodpovězení otázky je nutné začít s alespoň krátkým ohlédnutím po Orbánově politické kariéře.

Viktor Orbán – od liberála po nacionálního konzervativce[3],[4]

Mladý vystudovaný právník Orbán měl to štěstí, že v r. 1988 získal stipendium ze Sorosovy nadace (což je velmi pikantní), které mu pomohlo k tomu, aby krátce studoval v Oxfordu politologii. Na podzim ho ale zpět domů přilákaly události, kdy se bortila sovětská říše. V červnu 1989 se na národním shromáždění k uctění památky Imreho Nagye a obětí povstání proti Sovětům z r. 1956 vyslovil pro odchod sovětských vojsk z Maďarska, což mu vyneslo národní popularitu. To už stál v kolektivním čele liberální strany s názvem Aliance mladých demokratů známé jako Fidesz (Fiatal Demokraták Szövetsége), s níž i vstoupil do prvního svobodně zvoleného Národního shromáždění.

V roce 1993 byl Fidesz reformován, když bylo zrušeno kolektivní vedení a pan Orbán byl zvolen šéfem strany. Ta však ve volbách o rok později zaznamenala katastrofální volební výsledek (7 %), což byl bod obratu ke stavu, v němž se Maďarsko nachází dnes. Nový předseda otočil stranickým kormidlem prudce doprava, k čemuž přidal silný nacionální podtón. S touto kombinací se Viktor Orbán stal v roce 1998 poprvé premiérem. Za této jeho vlády Maďarsko vstoupilo do NATO a přijalo tzv. Krajanský zákon, který přiznával stejná práva Maďarům v zahraničí, jako měli maďarští občané ve vlasti.

Přestože lze hodnotit první vládu Fideszu jako úspěšnou, zůstal na dalších 8 let v opozici, jelikož jeho oponenti – socialisté a liberálové – byli schopni sestavit koalici s větším počtem hlasů. Tato dvě volební období však poznamenala silná politická nestabilita a hospodářský útlum. Pan Orbán znovu vycítil svou šanci a v roce 2009 prohlásil, že podpoří autonomistické ambice zahraničních Maďarů. Slováci se sice mohli přeskočit, ale s tímto již takřka šovinismem (jakkoliv prázdným – jak by to chtěl asi zajistit?) vyhrál další volby. A pak dvakrát znovu, přičemž pokaždé tak jednoznačně, že si Fidesz zajistil ústavní většinu. Bylo to zejména v průběhu třetího premiérského období, tedy v letech 2014–2018, kdy se začaly rychle hromadit výtky k premiérově stylu vládnutí a ke stavu demokracie v zemi.

Evropské výhrady vůči Budapešti

Orbánovo Maďarsko má tedy podle více jak 2/3 většiny EP porušovat lidská práva a nezachovávat demokratické principy včetně respektu k zásadám právního státu. Co se konkrétně za tím má skrývat?

Začít je patrně nutné u voleb. Nezávislí pozorovatelé označili poslední maďarské volby za svobodné, ale současně též za nespravedlivé. Zejména pro zneužívání médií státních a nepřípustné ovlivňování ostatních, případně nadproporcionálního přístupu do nich. Dále byly zaznamenány případy falešných voličských registrací a manipulace s výsledky u některých volebních komisí. Pak tu jsou problematické poměry s justicí. Z ní pan Orbán učinil obecně terč svých častých útoků, když její členy ve veřejných projevech označuje jako Sorosovy žoldáky.[5] Dochází k výměně nepohodlných soudců, včetně ústavních.[6]

A George Soros, americký finančník maďarsko-židovského původu se zřejmě stal Orbánovou obsesí a/nebo vhodným kandidátem na veřejného nepřítele č. 1. Tato animozita pak má praktický politický rozměr. Pan Soros údajně chce jednak s pomocí nevládních organizací (NGO) zaplavit Maďarsko imigranty a současně jejich prostřednictvím ovlivňovat maďarskou politiku suplováním některých politických funkcí celkově slabé a ochromené opozice, čímž by NGO porušovaly svůj apolitický status.[7] Již před volbami Fidesz sliboval, že uvede v platnost balík zákonů, kterému sám dal pracovní název „Stop Soros“ (sic), který maďarský parlament skutečně schválil v červnu t. r. V důvodové zprávě k předmětným zákonům mj. stojí: „Maďarský lid právem očekává, že vláda bude bojovat s ilegální imigrací a s těmi, kdo jí napomáhají… Balík zákonů „Stop Soros“ tomuto cíli napomáhá, a všechny, kdo se na pomoci nelegálním přistěhovalců podílejí, staví mimo zákon“.[8] Kromě toho zákony uvalují 25% daň na zahraniční dary pro NGO, které podporují imigraci legální.[9] A Západ, citlivý na zacházení s nevládními organizacemi, vidí „Stop Soros“ jako příliš podobný analogickým putinovským zákonům.

Celý obrázek, tak jej EU podává, nijak překvapivě doplňují obvinění z korupce obecně, a při nakládání s evropskými dotacemi zvláště. A samozřejmě ona již zmíněná otázka médií dokresluje obraz jakéhosi putinovského bratříčka v lůně EU.

Zdaleka neberu všechna tvrzení a postoje EU za něco svatého, co bych si neověřoval jinde, ale právě proto, že stejné signály o vadách na kráse maďarské demokracie se postupně množily v nezávislém tisku, jsem nakloněn věřit tomu, že ke schválení rezoluce EP byly důvody relevantní a dostatečné.

Letošní volební loženka

V lednových volbách Orbánův Fidesz v koalici s celkově nevýznamnými křesťanskými demokraty získal 45 %, což mu v maďarském systému zajistilo 67 % křesel v 199členném parlamentu. Přitom koalice středolevicových stran získala pouhých 29 mandátů (25 % hlasů) a hodně zprava útočící Hnutí za lepší Maďarsko zvané Jobbik skončilo třetí (s pětinou hlasů má 28 poslanců).

Daniel Kaiser v dubnu vedl rozhovor s Orbánovým jmenovcem Balázsem, který vede výzkum v think-tankuSzázadvég považovaném za premiérovi velmi blízký. Ohledně široké premiérovy popularity odpověděl: „Fidesz byl nejpopulárnější strana v každé věkové skupině, v každém typu osídlení – dokonce v hlavním městě – a u obou pohlaví. Kvůli této široké podpoře je opravdu těžké definovat, jak by takový typický volič Fideszu mohl vypadat. I když fakt je, že v určitých vrstvách společnosti je Fidesz ještě populárnější, například jeho podpora je výrazně vyšší mezi ženami, u nábožensky založených voličů, lidí středního a staršího věku. Obecně vzato je populárnější na venkově…[10]

Za pilíře své vlády staronový premiér vyhlásil konkurenceschopnost, demografii, národní identitu a společnost založenou na práci,[11] což znamená, že s těmito motivy musel nějako pracovat ve volební kampani. Národní identita a demografie? Žádného přistěhovalce a maďarský národ především, pokud nechceme rovnou použít nabízejícího se spojení „Nic než národ“. A témata odkazující na ekonomiku, jež v dané formulaci znějí poněkud budovatelsky, také nejsou zvolená náhodně. Té maďarské se totiž mimořádně daří. Dlouhodobě a v r. 2017 zvláště – meziroční růst HDP byl 4,2 % a mzdy vyrostly o 13,5 %, přičemž nezaměstnanost klesla na 4,2 %, když ještě v r. 2013 byla desetiprocentní. (Nadšení Maďarů z ekonomických parametrů by však patrně značně ochladlo, kdyby jim někdo řekl, že jejich čistá mzda je, měřeno paritou kupní síly, nejnižší z celého postkomunistického bloku.[12])

Maďarský paradox

Sečteno, podtrženo: premiér Orbán je šikovným populistou. A podle všeho s nebezpečnými autoritativními sklony, slušelo by se dodat. Pochopil, že klasický pravolevý profil demokratického soupeření ustupuje do pozadí, přičemž je nahrazován jinými kontrapunkty současné politiky, na které dovede skvěle zahrát, a proto ke svému prospěchu ohýbá demokratická pravidla hry až k prasknutí.

Tím by úvahy nad maďarskou situací mohly skončit, pokud však při bližším zkoumání nenarazíte na jeden podstatný rozpor. Podle zjištění Eurobarometru (2017) mají Maďaři poměrně silné proevropské tendence – jejich důvěra v EU je na úrovni 49 %. Tento údaj je potřeba poněkud přiblížit – ze všech 28 členů EU má 4. Finsko tento parametr jen o 4 % vyšší, když například u Německa je to jen 47 % (u nás 35 %).[13] Přesto si země jednoznačně zvolila euroskeptického vůdce, přičemž je nutné k 45% volebnímu zisku Fideszu připočítat ještě 20 % strany Jobbik, které šlo do předchozích voleb do EP s heslem „Maďarsko patří Maďarům“.[14] Takže tu skutečně máme velký paradox – takřka polovina Maďarů se hlásí k evropské integraci, přičemž dvě třetiny volí nacionalistické strany.

K pochopení dnešní situace se dle mého názoru neobejdeme bez krátkého nahlédnutí zpět do moderní maďarské historie.  Svou dualistickou pozici v rámci habsburské monarchie Maďaři zaplatili potoky krve, represemi a exulantstvím v důsledku porážky roku 1848, již s Rakouskem utrpěli. Zrovnoprávnění si vynutili až téměř po 20 letech (1867). A pak naopak přišla období, kdy maďarský nacionalismus nabýval šovinistického rázu. Nešlo jen o represivní styl vlády vůči národům, jimž vládli po rakousko-uherském vyrovnání, ale své nešťastné vyjádření našel i v meziválečném autoritativním režimu admirála Horthyho a jeho spojenectví s nacistickým Německem. Maďaři se ale také jako jediní v r. 1956 vzepřeli sovětskému impériu se zbraní v ruce, což je stálo desetitisíce obětí. Boj to byl předem prohraný a zoufalý, nicméně národní integritu a sebevědomí mohl jen posílit. A ještě je nutné zmínit maďarské náboženské poměry vyrůstající taktéž z historické tradice. Pouhých 18 % maďarské populace tvoří ti, kteří se definují jako nevěřící či jako agnostici. Naproti tomu 54 % obyvatelstva se označuje za křesťany (katolíci tvoří 38 % a zbytek připadá na protestanty).[15], [16]

Pokud shrneme vše zatím řečené, je již přeci jen jednodušší porozumět maďarské mentalitě, a tím politice, stejně jako oněm zmíněným paradoxům. Vyvstává tu totiž před očima obraz hrdého, silně nacionalisticky cítícího národa, s relativně širokým křesťanským založením, který si chce své věci řídit po svém a nenechá si jen tak něco diktovat. Na druhou stranu jsou Maďaři prounijně naklonění, protože se cítí být kulturně Evropany a dovedou ocenit, jaké výhody pro ně, třeba ty ekonomické, z integrace plynou. A tento signifikantní rozpor mezi proevropskými postoji a volbou největšího euroskeptika v čele všech unijních zemí lze číst také ještě jedním způsobem. Maďaři jsou prointegrační, ale nevyhovuje jim způsob, jakým stávající bruselská garnitura politiku unie vede. Jestliže ano, šlo by o zcela legitimní postoj, pracující ovšem jako těžce zmapovatelný jev za oponou.

Dle mého soudu Orbánův ostře vyhraněný postoj vůči imigraci nestojí zcela izolovaně, ale je součástí širšího nacionalistického rozměru jeho politiky a rétoriky s nově přidruženým klerikálním akcentem.[17] Až potud by bylo možné Orbánovu populistickou linii s poněkud strnulými rysy akceptovat jako stále legitimní, ačkoliv značně odpudivou politickou hru; jednoduše zradil přesvědčení liberála, protože pochopil, že s ním v Maďarsku nemá šanci uspět – v plné nahotě se tu odkrývá Orbánova prostá a nekomplikovaná touha po moci a technokratické pojetí jejího dosažení. Jeho obhajoba by mohla znít, že strany podobné dnešnímu Fideszu lze vidět i v původních unijních zemích, kde se jejich úspěchy také množí. Ovšem Maďarsko se neliší jen mírou exprese tohoto jevu. Nefunguje zde totiž regulérní politická soutěž, když premiér Orbán narušuje a omezuje principy a pilíře liberální demokracie: férové volby, svobodná média, nezávislá justice a volný život občanské společnosti. Je alarmující, že tyto jevy vidíme i u nás, oproti Maďarsku zatím sice jen v relativně nerozvinuté podobě, poněvadž p. Babiš působí vedle Viktora Orbána jako značně natvrdlý tovaryš. Ale to se může změnit.

P. S. V reakci na hlasování EP maďarská vláda rozjela (z vládních prostředků) PR kampaň proti přijaté rezoluci, u níž se k tomu chystá odvolat k unijnímu soudu kvůli údajné procesní chybě.[18] Pokud jsem měl s národní povahou Maďarů jen trochu pravdu, i bez kampaně by celá kauza okolo hlasování EP Orbánovu pozici stejně jen posílila.

30 9 2018

Endre Balint. Grotesque Funeral. 1963. wikiart.org


[1] ČTK, 2018, Europarlament chce ztrestat Maďarsko kvůli vážnému ohrožení hodnot EU. Lidovky, 11. 9. 2018: přístupno na https://www.lidovky.cz/europarlament-doporucil-rizeni-proti-madarsku-kvuli-vaznemu-ohrozeni-hodnot-eu-g1b-/zpravy-svet.aspx?c=A180912_132918_ln_zahranici_ele

[2] ČTK, 2018. ‚Víte lépe než Maďar, co chce Maďar?‘ Orbán bránil směřování Maďarska v Evropském parlamentu, 12. 9. 2018“: přístupno na https://www.lidovky.cz/orban-rezolutne-odmitl-vytky-europarlamentu-ktere-podporila-ek-px7-/zpravy-svet.aspx?c=A180911_164825_ln_zahranici_ele

[3] Wikipedie, 2018. Viktor Orbán: přístupno na https://cs.wikipedia.org/wiki/Viktor_Orb%C3%A1n

[4] Wikipedia, 2018. Viktor Orbán: přístupno na https://en.wikipedia.org/wiki/Viktor_Orb%C3%A1n

[5] Philip Collins, 2018. Tories’ refusal to censure Orban is a disgrace: přístupno na

https://www.thetimes.co.uk/edition/comment/tories-refusal-to-censure-orban-is-a-disgrace-55rf5p8s0

[6] Liberties, 2015. Maďarská vláda převzala kontrolu nad Ústavním soudem. 24. 3. 2018: přístupno na https://www.liberties.eu/cz/news/jedna-strana-ustavni-soudci/3405

[7] Ibid.

[8] Reuters, 2018. Hungary passes anti-immigrant 'Stop Soros' laws. The Guardian, 20. 6. 2018: přístupno na https://www.theguardian.com/world/2018/jun/20/hungary-passes-anti-immigrant-stop-soros-laws

[9] ČTK, iDnes, 2018. Maďarští poslanci schválili zákon Stop Soros, trestá podporu migrace, iDnes 20. 6. 2018: přístupno na https://zpravy.idnes.cz/stop-soros-madarsko-parlament-schvalil-zakon-nelegalni-migrace-pwd-/zahranicni.aspx?c=A180620_153935_zahranicni_kha

[10] Daniel Kaiser, 2018. „Orbán chápe, kudy vedou nové dělicí čáry v politice“ (rozhovor). Echo 24, 20. 4. 2018: přístupno na https://echo24.cz/a/SivmN/orban-chape-kudy-vedou-nove-delici-cary-v-politice

[11] Business Info, 2018. Maďarsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled. Czech Trade, 20. 8. 2018: přístupno na https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/madarsko-zakladni-charakteristika-teritoria-18565.html

[12] Ibid.

[13] Standard Eurobarometer 88, 2017. Public opinion in the European Union, podzim 2017, Eurobarometer: přístupno na http://www.poci-compete2020.pt/admin/images/Standard_Eurobarometer_88_UE_dez-2017.pdf

[14] Wikipedie, 2018. Hnutí za lepší Maďarsko: přístupno na https://cs.wikipedia.org/wiki/Hnut%C3%AD_za_lep%C5%A1%C3%AD_Ma%C4%8Farsko

[15] Worldatlas, Religious Beliefs In Hungary: přístupno na https://www.worldatlas.com/articles/religious-beliefs-in-hungary.html

[16] Wikipedia, 2018. Religion in Hungary: přístupno na https://en.wikipedia.org/wiki/Religion_in_Hungary

[17] ČTK, 2018. Křesťanství zanikne a Západ padne, varuje Orbán. V Maďarsku začala volební kampaň. Lidovky: přístupno na https://www.lidovky.cz/svet/orbanuv-bic-na-neziskovky.A180221_124739_ln_zahranici_mha

[18] ČTK, 2018. Orbánova vláda spustila mediální kampaň na obranu proti rozhodnutí Evropského parlamentu. Lidovky 19. 8. 2018: přístupno na https://www.lidovky.cz/svet/orbanova-vlada-spustila-medialni-kampan-na-obranu-proti-rozhodnuti-evropskeho-parlamentu.A180919_150240_ln_zahranici_ele

 

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

Podporují nás:

                                                     30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno             

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1