TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
probudili-rusove-konecne-zapadniho-obra
Adolf Wölfli. Saint Mary Castle Giant Grape. 1915. Výřez. wikiart.org

Probudili Rusové konečně západního obra?

Západ začíná brát ruské hybridní útoky vážně.

Psal se rok 2007, když estonská vláda rozhodla o přemístění památníku rudoarmějců z centra hlavního města Tallinnu na jiné (zdůrazňuji) důstojné místo v podobě vojenského hřbitova, ovšem na okraji města. Strhlo se peklo. Nejprve je třeba podotknout, že v miniaturní zemi je čtvrtina z celé populace 1,3 mil. obyvatel tvořena lidmi s ruským etnickým původem. Ti to považovali za zneuctění památky svých vojáků, takže demonstrace zachvátily zejména Tallinn. K tomu se připojilo Rusko samotné s temnými výhružkami na estonskou adresu. Estonci se ovšem nenechali zastrašit a pomník byl skutečně přemístěn. Zanedlouho potom se Estonsko probudilo do scén z katastrofického filmu. Přestal prostě fungovat internet: mezi jiným spadly takřka všechny vládní stránky, nebyly přístupné noviny, lidé a firmy se nemohli dostat ke svým bankovním účtům. Zpočátku nikdo nevěděl, co se děje, až postupně se začalo zjišťovat, že země se stala terčem masivního kybernetického útoku zvenčí, přičemž následné vyšetřování ukázalo, že útok musel přijít z Ruska. To přirozeně veškerá obvinění na svou stranu odmítlo, ačkoliv i načasování mohlo být bráno svou symbolikou za nepřímý důkaz – došlo k němu 10. května, tedy 24 hodin po dalších pompézních oslavách ruského vítězství nad nacistickým Německem. Toomas Hendrik Ilves, tehdejší estonský prezident to okomentoval neskutečně přesnými prorockými slovy: „Při pohledu zpět to lze hodnotit tak, že šlo o první, ale takřka nepochybně nikoliv poslední kybernetický útok, který byl proveden v neskrývaném politickém kontextu.“[1]

Západ nijak nereagoval, třebaže to bylo flagrantní napadení členského státu NATO a EU. Je otázka, zda si někdo ze západních tajných služeb dal tu práci, aby si přečetl zprávy české BIS, které mnoho let po sobě varovaly před v podstatě kybernetickou ofenzívou, kterou Rusko systematicky cílilo proti naší zemi s tím, že Česká republika byla jakýmsi testovacím zařízením, kde se cizelovaly plány pro útoky na vysoce profilované cíle západní. Reakce? Nulová. (Což, ostatně, platilo i pro politiky české.)

Salisburský obrat

Ke zvratu západní pasivity došlo až po útoku na Sergeje Skripala, vyměněného dvojitého agenta MI6 v řadách GRU – ruské vojenské kontrarozvědky. Útok nervovým jedem novičok byl nasměřován i na jeho dceru Julii a odehrál se v Salisbury na začátku letošního března. Britové už byli nabroušení od vraždy jejich občana Alexandra Litviněnka ruskými tajnými službami před 12 lety. Ta byla provedena obzvláště nelidským způsobem s použitím radioaktivního polonia. Tentokrát však Skripal i s dcerou přežili, přičemž právě to bylo hlavním argumentem proti britským obviněním – jed je tak vysoce toxický, že by i při minimální dávce měli být oba teoreticky po smrti. Jinak řečeno, když nezemřeli, nebyl to novičok, a když to nebyl novičok, nebyli to Rusové.

Ovšem britské bezpečnostní složky byly a jsou přesvědčeny o opaku. Takže další ruský pokus o exemplární potrestání zrádce, nadto vyměněného a pod ochranou vlády Jejího veličenstva, už Brity rozpálil doběla. Ti pak svým spojencům předložili dostatečné důkazy o tom, že za celou akcí stála ruská vláda, což vyústilo v málo vídané koordinované vyhoštění 150 ruských „diplomatů“ z 29 zemí Západu. Teď zase chvíli vyšilovali Rusové, což dávali najevo různými způsoby. Přirozeně odmítli odpovědnost, Spojené království obvinili ze špionské mánie a rusofobie, k čemuž přidali i zcela cynický výsměch. Po nějaké době se vše uklidnilo a zdálo se, že tím jsou věci vyřízeny. Nebyly.

Výbuch GRU

Rusové se totiž dopustili velké chyby, což se jim v dané branži nestává rozhodně nijak často. Podcenili zuřivou odhodlanost protivníka, který nejenže na salisburský incident nezapomněl, ale byl jím vyprovokován k horečné aktivitě a dobře utajené pátrací operaci, do které se zapojily kontrarozvědka MI5 a rozvědka MI6 (obě pověstné z brilantních špionážních románů Fredericka Forsytha), a to ve spolupráci s domácí policií i se spřátelenými zpravodajskými službami, zejména nizozemskou.

Půl roku tvrdé práce přineslo výsledky, zveřejňované v září a říjnu, hned v několika směrech. (Dále s hojným využitím informací z pramenů[2], [3], [4]). Takřka nade vši pochybnost byli jako pachatelé salisburského útoku identifikováni dva ruští občané, jejichž pohyby po Británii včetně Salisbury, a to i v blízkosti domu Skripalových byly pomalu krok za krokem zmapovány. A u jednoho z nich byla zjištěna i skutečná totožnost. Tu by si zpravodajci dost možná rádi ponechali pro sebe, ale nezaháleli ani investigativní novináři ze serveru Bellingcat, kteří v jednom ze silně podezřelých chlapíků identifikovali plukovníka ruské vojenské rozvědky (GRU) Anatolije Čepigu. Tuto už skutečně vysokou šajbu vyznamenal osobně bývalý kolega z oboru, takto ruský prezident Putin za mimořádné zásluhy při krymské operaci. Korunu pak všemu nasadila televize RT, jakési „ruské CNN“, které s oběma značně nebezpečně vypadajícími týpky udělalo interview, v němž tito  tvrdili, že je do Salisbury přilákala tamní pověstná katedrála.Větší pitomost už vymyslet snad nešlo. To tam nemohli jet na služební cestu? I ostří chlapíci mají své obchody, ale probuzený zájem o gotickou architekturu – ajaj.

Ale to nebylo zdaleka vše, ačkoli toto by bohatě na ruskou potupu stačilo. Dále totiž byly zveřejněny výsledky společné dubnové britsko-nizozemské operace, při které byli v Haagu zajištěni 4 další agenti GRU. Více in flagranti to být nemohlo. Jejich auto bylo narvané výpočetní technikou s wifi anténami a podobnými hračičkami, přičemž ovšem pánové rozvědčíci nechali vše nezajištěné, takže vyšetřovatelé mohli v jejich telefonech a laptopech nacházet opravdu manu nebeskou. Byly zajištěny důkazy o tom, že tato čtveřice diletantů kyberneticky napadla dlouhou řadu sensitivních mezinárodních a západních cílů: Úřad pro zákaz chemických zbraní (v době testování jedu ze Salisbury), americký dodavatel radioaktivních paliv pro Ukrajinu, antidopingová agentura a úřad vyšetřující sestřelení malajsijského letadla ruskými vzbouřenci nad Ukrajinou. V důkazním materiálu nechybí ani doklady o vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Vrcholem byla nalezená účtenka za taxi ze sídla GRU na moskevské letiště Šeremetěvo u jednoho ze zadržených. Poté přišla poslední rána, když se ukázalo, že bylo „provařeno“ na 305 (sic) ruských agentů GRU.[5]

Šlendrián je slabé slovo. Netřeba asi říkat, že úřady vše popřely, ovšem tentokrát to byla ruská strana, kdo se na Západě stal terčem posměchu. A pozor, stala se věc v Rusku nevídaná. Rusové, kteří se dříve báli „KGB“ i jen vyslovit, se na sociálních sítích vysmáli vlastním špiónům do sytosti.

Demokracie z povahy reagují se zpožděním. O to však razantněji

Nejprve co ty skandály, které otřásly ruskou vírou v nadpozemskou dokonalost vlastních zpravodajských služeb, v ruském chování a přístupu změní. Dle mého soudu naprosto nic. GRU, jejíž hvězda vystoupala v souvislosti s úspěchy při obsazení Krymu a při vzbouření regionů typu „republika Donbas“, nyní minimálně na dekádu upadne v Putinovu nemilost. O to více ale vystoupí do popředí civilní rozvědka FSB, přímá nástupkyně KGB, jejíž rivalita s GRU je pověstná. FSB/KGB si dá velký pozor, aby neopakovala těžko uvěřitelnou nedbalost svých vojenských kolegů, ale kybernetické akce proti Západu budou vedeny dále s nezmenšenou intenzitou, jen o mnoho lépe maskované.

Nebylo tedy ono jinak bezpochyby zasloužené protáhnutí Ruska blátem na titulních stranách západního tisku nakonec kontraproduktivní? Nebylo. Za prvé vzrostla prestiž západních tajných služeb, takže jim nyní budou politici naslouchat mnohem bedlivěji. Za druhé by se všeho stejně domákli investigativní novináři, čímž by zpravodajci přišli o právě zmíněný politický vliv. A za třetí byla zalarmována západní veřejnost, jelikož souběžně s naháněním ruských agentů se rozběhlo i systematické vyšetřování masových ruských kybernetických útoků, s nímž dlouhodobě pomocí trollingu útočí na euroatlantický prostor, do nějž já osobně již zařazuji jak evropské postkomunistické země s členstvím v EU, tak ty s nepřerušenou demokratickou tradicí.

Západní Evropa a USA byly nyní tvrdě vytrženy ze snu. Na to, s čím jsou nyní konfrontováni, se mohly kdykoliv v poslední dekádě zeptat svých středo a východoevropských spojenců (včetně naší BIS, která se takto ve zpětném pohledu jeví jako velmi kompetentní a výkonná). Spánek byl tentokrát snad až příliš dlouhý, ovšem jako polehčující okolnost lze vzít to, že autoritářské a totalitní režimy mají oproti demokraciím tu výhodu, že se mohou na příkaz jednoho člověka na vrcholku mocenské pyramidy dlouho dopouštět špinavostí, než demokraté, vázáni pravidly, kterými se diktátoři nemusí obtěžovat, začnou reagovat. To se takřka zrcadlově týká i médií.  Nicméně po této z povahy nutné prodlevě jsou západní země schopny zmobilizovat nevídané síly i prostředky, aby útokům čelily, případně přešly do protiofenzívy. Z toho pak můžeme těžit naopak my, jakožto spojenci, nejen ve zpravodajské branži, ale celkově. Když se do toho nyní zvláště Británie opřela, noviny jsou plné detailů (viz některé dále uvedené informace, převzaté odsud[6]).

Na začátek je třeba ozřejmit rozsah a povahu ruských operací. Byly a jsou enormní mimo veškerou představivost. Nyní jsou v USA zkoumány 3 milióny tweetů a sdělení z jiných sociálních sítí, které pocházejí z falešných účtů. (To jsou ty, o nichž se ví a mluví – kdo ví, kolik dalších je drženo pod pokličkou, aby protivník neměl představu o tom, co je o jeho aktivitách známo.) Data jsou analyzována na Univerzitě Clemson, jejíž specialista na ruské dezinformace Darren Linvill se vyjádřil takto: „Jde o politickou válku proti západní demokracii vedenou na industriální úrovni. Je to bohatě financované, dobře maskované a nebezpečné“. Ano, Rusové proti nám vedou hybridní válku, když na další plně studenoválečnou konfrontaci nemají ani velmocensky, ani hospodářsky. Co jim však upřít nelze, je představivost, kreativita a aplikace špičkového marketingu, s jakými ke svým nepřátelským akcím přistupují. Západní společnost zaplavují dezinformacemi jednak povšechně, stejně tak si ji ale rozdělili na „tržní segmenty“, přičemž pro každý z nich mají vypracovaný specifický komunikační plán.

Pro představu o rozmanitosti ataků uvedu některé konkrétní příklady. Mezi těmi mířenými na celou populaci nechybí dezinformace o Brexitu, o otázce skotské nezávislosti, o neúčinnosti některých očkování (!!!), závadnosti geneticky modifikovaných potravin a samozřejmě o útocích na Skripalovi. Rusové se neštítili ani šířit paniku po některých teroristických útocích.

Do specificky vytříděných skupin patří např. feministky, ekologičtí aktivisté či západní vojáci. Největší pozornost však Rusové věnují – o co pochopitelněji, o to odpudivěji – mladé generaci se speciálním důrazem na teenagery. Tedy na lidi, jejichž politické a společenské názory se teprve formují a jsou ještě vcelku snadno ovlivnitelní. Taktika je přísně logická. Nejdříve se mládež naláká nejrůznějšími triky na některé účty skrze populární osobnosti, jako je Emma Watson, či subkulturní fenomény typu Harryho Pottera, případně „postingem“ humorných obrázků (tzv. memes) či podobně lákavými způsoby. A teprve po určité době se na účty začnou intermitentně vkládat rušivá, rozkladná a pro společnost rozdělující až radikalizační sdělení. Už i školní děti (sic) jsou infikovány k rušení školního pořádku s různou protestní tematikou a sloganem „Malé drama ve třídě je jednou začas potřeba“.

Naprosto spektakulárním výtvorem ruské propagandistické mašiny je kanál na YouTube zvaný ICYMI[7], sponzorovaný Kremlem a produkovaný v Británii. Osobně jsem shlédl asi deset příspěvků v délce kolem 2,5 minuty, kde stále stejná, hezká, sympatická a chytrá holčina glosuje vybraná politická a společenská témata. Všechno je to dělané tak fikaně, že na první pohled nejde ani poznat subversivní dopad na západní hodnoty, politický a společenský systém, demokracii atd. atd. Mistrovské dílo. (Ostatně, kampaně s mixem pravd, polopravd a lží byly vždy výstavní skříní KGB.)

Co dál?

Ponechám stranou putinovské Rusko, kde úlevný výsměch nad přehmaty diletantských rozvědčíků je jistě pozitivní známkou, která však ani zdaleka nepředznamenává brzký společenský obrat.  Pro euroatlantické společenství je to však zlomový moment s okamžitými důsledky. Delegace britské vlády odjela již první říjnový týden do Washingtonu, aby se tam sešla s Američany a některými dalšími členy NATO k projednávání možných kroků a protiopatření. Britové svým buldočím úsilím posunuli míru porozumění o grandiózním rozměru a sofistikovanosti ruské agrese. Doufám, že Západ spojí své úsilí v tvrdou odpověď v politické, společenské i zpravodajské sféře.

Rusové by měli vědět co nejméně o tom, co o nich víme. Již jen tato nejistota je bude limitovat. A musí počítat s důsledky toho, že proti Západu vedli nevyhlášenou, podvratnou, podzemní válku. Se železnou pravidelností se to stává. Diktátoři vždy podcení demokracie, které jsou na první pohled pomalé, neefektivní a bezbranné. A vždycky nakonec narazí. Rusové to dovedli velmi, velmi daleko přes čáru a nyní budou jako agresor konfrontování se zdrcující převahou Západu, takto velmocenskou, ekonomickou, technologickou, vojenskou. Věřme a doufejme, že Rusko – rozumějící jen síle – probudilo v Západu drtivé monstrum, které odhodí rukavice.

Většina z toho patrně zůstane pod povrchem, ovšem reakce společnosti na sebe nenechává také dlouho čekat, což je dobře. Už nyní se rozbíhají první kursy pro školy, v nichž se žáci a studenti budou učit rozeznávat skryté propagandistické triky, rysy typické pro „fake news“ apod. Tyto a podobné počiny by měly dojít co nejširšího uplatnění, protože mladé věkové skupiny jsou nejzranitelnější a představují budoucnost. Ovšem i starší generace by se měly naučit lépe se pohybovat v nekonečném moři informací a jejich internetových dálnic. A je významné, že s vyšetřujícími orgány kooperují mamutí informační společnosti (FB, Twitter, Google atd.), které jistě netěší, že jejich obchodní jméno je poškozováno tím, že jejich produkty jsou nástrojem špinavé hybridní války.

Snad je tedy bod obratu za námi. A my bychom se měli na této nové vlně nejen svézt, ale i účinně pomoci, když podle všeho máme materiály, které by naše spojence mohly velmi zajímat. A naopak.

22 10 2018

Adolf Wölfli. Saint Mary Castle Giant Grape. 1915. wikiart.org


[1] Emily Tomkin, 2017. 10 Years After the Landmark Attack on Estonia, Is the World Better Prepared for Cyber Threats? Foreign Policy, 27. 4. 2017: přístupno na https://foreignpolicy.com/2017/04/27/10-years-after-the-landmark-attack-on-estonia-is-the-world-better-prepared-for-cyber-threats/

[2] BBC, 2018. Russian spy poisoning: What we know so far. BBC, 26. 9. 2018: přístupno na https://www.bbc.com/news/uk-43315636

[3] Marc Bennetts, Francis Elliot, 2018. Kremlin derides ‘hysteria’ over hacking of chemical weapons watchdog. The Times, 5. 10. 2018: přístupno na https://www.thetimes.co.uk/edition/news/russian-spies-caught-in-the-act-cnbvlng8k

[4] Andrew Doth, Vikram Dodd, 2018 Salisbury novichok suspects say they were only visiting ca https://www.youtube.com/results?search_query=icymi thedral. The Guardian, 13. 9. 2018: přístupno na https://www.theguardian.com/uk-news/2018/sep/13/russian-television-channel-rt-says-it-is-to-air-interview-with-skripal-salisbury-attack-suspects

[5] ČTK, 2018. Fatální přehmaty ruské rozvědky: Odhalených agentů jsou stovky, Seznam, 9. 10. 2018: přístupno na https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/485557-fatalni-prehmaty-ruske-rozvedky-odhalenych-agentu-jsou-stovky.html

[6] Rhys Blakely, Fiona Hamilton. 2018. UK teenagers targeted by Russia trolls. The Times, 6. 10. 2018: přístupno na https://www.thetimes.co.uk/edition/news/uk-teenagers-targeted-by-russia-trolls-szzd5gd56

[7] ICYMI: přístupno na https://www.youtube.com/results?search_query=icymi

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

Podporují nás:

                                                     30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno             

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1