TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
ven-z-toho
NARA, Wikimedia Commons. Obrázek nemá nabádat ke ztotožnění různých nositelů trenek.

Ven z toho!

Ty seš ale inteligent!“ se v Čechách běžně říká tomu, kdo je považován za idiota nebo, kdo přinejmenším nějakou blbost spáchal či hodlá spáchat. Vůbec největší idiot je pak tradičně intelektuál, tj. člověk zakrývající za svou předstíranou inteligencí svou nechuť k práci a případně svůj úmysl nějak škodit počestné kolektivitě. V lidové představě mají bytosti tohoto typu tendenci se shlukovat, což činí tak, že se společně povalují po kavárnách. Ty, na rozdíl od hospod, kde pracující lid pouze nevinně chlastá a zaslouženě odpočívá po vykonané práci, jsou místem neřesti, brlohem, kde se kují nekalé plány kombinující zapšklost a nenávist s odtržeností od každodenních reálií normálních lidí. Ale pozor: intelektuál, umělec, není pouze blbeček a povaleč, je to především škůdce!

Odkud se tento odpor k intelektuálovi, potažmo umělci, občas i vědci především z oblasti společenských věd, označovanému coby „kvazivědec“, bere? A odkud se vzala ona metafora „kavárny“, kterou se ráda ohání naše těmito podezřelými kruhy osočovaná hlava státu?

Mnozí z nás si pamatují, že se v dobách komunismu často mluvilo o “pracující inteligenci“, čímž se jemně naznačovalo, že tu je ještě inteligence jiná, ta, která nepracuje a na kterou je nutné si dát bacha. To bezpochyby přispělo k zahnízdění hanlivého stereotypu v nejedné hlavě. Komunisté – či ti, kdo se sami sebe takto označovali – neměli nicméně na tuto podezřívavost a ostražitost vůči intelektuálovi a umělci monopol. Zajímavé je, že u nacistů se samotné slovo „intelektuál“ stalo nadávkou, jak to ukázal ve své poučné analýze německý historik a jazykozpytec Dietz Bering (Die Intellektuellen. Geschichte eines Schimpfwortes, Klette-Cotta, Stuttgart, 1978). Pro správného nácka intelektuál není dost „völkisch“, lidový, a „zázrak lidu“, což je v němčině totéž jako „národa“, nespočívá dle Goebbelse „v čele“, tj. v hlavě, ale v „krvi“. Intelektuál je „abstraktní, bezcharakterní, nedokrevný, neplodný, rozvracečský“, jinými slovy „židovský, bolševický, křivácký, chorobný, nezakořeněný“, což je ovšem totéž jako „velkoměstský, negativistický“ a, pokud někdo nepochopil, „neněmecký“, píše Bering s odkazem na klasiky nacionál-socialismu. Nacistům nevyhovující lidé, ať už je to zavržený teoretik nacismu samotného Otto Strasser, šéf konkurenčních SA Ernst Röhm, důstojníci z komplotu proti Hitlerovi v roce 1944 či celý generální štáb poraženého Wehrmachtu v roce 1945, všichni budou posměšně označeni coby „intelektuálové“…

Zbývá už jen identifikovat místo, kde se rodí ona nekalá činnost, jejímž cílem je rozvrátit německý národ. Alfred Rosenberg, velká nacistická autorita, přední mudrc nacistické ideologie a teoretik rasismu, autor 700stránkového „Mýtu 20. století“ (1933), tu pakáž vyčmuchal. Tím hnusným místem přirozeně není poklidný bavorský lesík, pruská pláň či hlučná továrna v Porúří, kde se vyrábějí zbraně na likvidaci nepřátel německého národa. Je jím velkoměsto, metropol, hlavně po setmění, kdy do ulic vycházejí už jen krysy a Židi: „Velkoměsto zahájilo svou rasuzničující práci“, oznamuje vyděšeným soukmenovcům, kteří, jak známo, od nepaměti vyčkávají svého krysaře: „noční kavárny asfaltového člověka se stávají dílnami teoretické bastardní dialektiky udávající nové „směry“, hřímá Rosenberg a dodává ještě cosi o „mixtuře Němců a Židů“, z níž vzešel nový „ od přírody odcizený pouliční druh“.

Na člověka při četbě těchto řádek jakoby dýchnul domov: i kavárna je tady a to ne nějaká kavárnička v okresním městečku, třeba na Vysočině, kde vše je příroda, nýbrž kavárna velkoměstská, což nám jasně sděluje upřesňující vazba „pražská kavárna“. I odpor k jejímu osazenstvu tu je v neředěné formě, oproštěný tak akorát o rasistické vsuvky, které by v dnešní době těžko prošly v projevu na veřejnosti.

Bezpochyby ne každý, kdo používá metaforu kavárny k označení svých odpůrců, je nutně fašoun či nácek. Jak se ale zbavit dojmu, že s fašouny sdílí mnohé psychologické rysy a jakoby patřil k témuž mentálnímu světu. A to určitě víc než ti, kdo na Pražském hradě vyvěsili rudé trenýrky, čímž údajně prokázali, že „pražská kavárna se fašizuje“. Co mají trencle společného s háknkrojcem? Chtěl nám tu snad někdo prostřednictvím mluvčího Ovčáčka připomenout tu těžkou recesi, jíž byla německá okupace, a jak se celý národ popadal smíchy za břicho, když nacisti vyvěsili na Hradě svou vlajku s tím jejich legračním křížem?

.

K fašizaci dochází a to ne tam, kde se to děje podle mluvčího. Otázku, jak ven z toho dřív než bude pozdě, si dnes nekladou jen falešní kominíci.

 

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

Podporují nás:

2018-01-30 Logo KJ font-numbers-colour

Partneři:

logo pozadi cervena Puvodni-staticke-logo-bile-pozadi casablanca logoudalostireflexespolecnost-j-chart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big