TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
zumpa-nebo-pramen
Camille Corot. Breton Women at the Well near Batz. 1840–1844. Výřez. wikiart.org

Žumpa nebo pramen?

Lidový internet trochu jinak.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Měl jsem tu smůlu, že jsem si při nešťastném pádu vykloubil rameno a potrhal všechny vazy kolem. Jsou jistě zranění vážnější, ovšem medicína uvádí, že jen málo traumat je takto bolestivých. Člověk pak instinktivně hledá způsob, jak bolesti uniknout. Na četbu jsem se naprosto nedokázal soustředit, takže jsem se uchýlil k internetu, ovšem kvalitních internetových periodik je u nás jako příslovečného šafránu. Chvílemi jsem po informační dálnici bezcílně brouzdal, až jsem se náhodou začetl do jedné diskuse. Probudilo to ve mně zběsilou obsesivně-kompulzivní poruchu, a tak jsem v této činnosti pokračoval týden. (Avšak ty, kdo by chtěli ze studijních či jakýchkoliv jiných důvodů podniknout to samé, upozorňuji, že tato činnost může probudit i sebevražedné sklony.)

Jsem si samozřejmě dobře vědom, že mé zkušenosti nemají statistickou výpovědní hodnotu jako např. průzkumy veřejného mínění prováděné lege artis včetně statisticky významného počtu respondentů. Přesto jsem se rozhodl své zkušenosti popsat bez ohledu na všechna úskalí subjektivního nesystémového pozorování a explicite upozorňuji, že tento charakter mají.

Několik principů jsem zde povýšil na zásady. Skutečnosti v momentě zaznamenání ponechám bez komentářů; pro ty jsem vyhradil závěr. Nebudu se ani zabývat tím, co již bylo popsáno dříve a jinde. Takže ponechám bez povšimnutí jevy, jako jsou vulgarita, tzv. hejty, dehonestace protivníků, nepřítomnost argumentace, hluboký úpadek jazyka s děsuplným pravopisem aj. Sledoval jsem podrobně čtyři diskusní platformy, kde bez výjimky byly právě jmenované nešvary přítomny. Sociální sítě pomíjím en bloc, jelikož na nich dle mého názoru probíhá komunikace svou podstatou soukromá.

Předešlu již jen dvě skutečnosti. Dále zmíněné názory se v různé intenzitě a rozsahu objevily na všech fórech, která jsem sledoval, přičemž všude k nim zaznívaly názory protivné, taktéž v proměnlivém množství a síle v závislosti na periodiku, kde se slovní souboje odehrávaly.

***

1. Migrace – strach vs. názor, národovectví

Známý psychiatr prof. Höschl před necelým rokem referoval o původním výzkumu dvou českých neurovědců.[1] Design experimentu je poměrně složitý, ale výsledek je jednoduchý a poměrně překvapivý. Zaprvé nejde o xenofobii. Ti lidé, kteří uprchlíky odmítají, z nich nemají strach. Emoční centra nejsou aktivována. Jsou aktivovány čistě rozumové oblasti. To je čistá úvaha…

Tolik věda, ovšem já jsem na diskusích kolem migračního fenoménu strach vyciťoval. Někdo ho dokonce poctivě přizná (zde často o děti), ale především je to znát na podivně těkavé, vystresované nenávisti diskutérů, sice rasisticky orientované, ovšem selektivně k africkým a muslimským, tedy většinově arabským imigrantům (kupř. dálněvýchodní přistěhovalci jsou občas dokonce stavěni v kontrapunktu k „neintegrovatelným“ muslimům). Jako indikátor strachu lze brát i hysterické reakce na fámy lavinovitě se šířící napříč internetem během jednoho, dvou dní, někdy i v horizontu hodin.

Exaltovaná nevraživost se obrací i směrem k neziskovým organizacím (vozí sem migranty) a „domácím vlastizrádcům“ a „vítačům“, kteří patří do díry, až zčernají, případně na nejbližší pouliční lampu. Kontextuálně pak zaznívají národovecké výkřiky, které by už v roce 1900 působily obsoletně.

2. Příjmy, pražský vs. mimopražský svět a důchodci

Toto dělení je možné zaznamenat pouze na zpravodajském portálu Seznam, kde jsou diskutéři v sekci ­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­Novinky povinni uvést i bydliště. Mimopražské příjmy a s nimi důchody obecně jsou nízké, takže žehrání na finanční tíseň je velmi častým jevem. Častou návaznou myšlenkou je, že většího majetku u nás nelze nabýt poctivým způsobem.

3. Zklamání polistopadovým vývojem, nostalgie po socialismu

Debatéři dávají průchod své deziluzi z období posledních bezmála třiceti let. Mnohým to připadá jako dostatečně dlouhá doba na to, aby se společnost vyléčila z bolševického marasmu. Korupční kauzy se připisují demokratickému systému. Lidé se cítí podvedeni a na okraji. Velmi zřídka zaznívá vyslovená chvála či důsledná obrana liberální demokracie. Nadto mnozí mají o jejím fungování mylné představy (např. dělbě moci, roli opozice); tyto nedostatky se objevují i u (dle způsobu vyjadřování) mladších ročníků, které si na druhou stranu snad nedokážou představit jiný vládní systém než demokratický. Charakteristickou kuriozitou je přesvědčení dříve narozených, že dnešní dějepis je na rozdíl od jejich dob v komunistických školních lavicích překroucený. A vůbec, všechno bylo před rokem 1989 lepší. Nynější stát by se měl postarat o všechno a všechny. Nemůže však, protože jej „havlisti“ rozkradli a prodali západním kapitalistům (najmě Němcům), čímž současně udělali z národa tzv. montotroky.

4. Zklamání druhé – Západem a rusofilství

Ruku v ruce s předchozím bodem jde zklamání z euroatlantické civilizace, jejími hodnotami, systémem, politikou, z EU. Suma sumárum dekadentní demokracie, které se brzy stanou „chalífáty“. Nás zachrání jen „Czexit“. Západní země si z nás udělaly kolonii, zase musíme někoho poslouchat – jen tentokrát z jiné světové strany. Narazil jsem na další typický paradox, kdy odpůrci kapitalismu nadávají „Bruselu“ do bandy neomarxistů. Obecně pak však (nesmyšlené) unijní administrativními lapsy a symbolické – řekněme – podivnosti jako přítomnost pana Junckera na odhalení Marxova pomníku poskytují kritikům EU velkou dávku munice. USA bývají předmětem zavilé averze, občas však i sympatií. Deziluze ze Západu vede k příklonu na Východ, obdivu k Číně, ale především k rusofilství a adoraci silného „báťušky“ z KGB, zachránce Ruska a ochránce světového míru (nedělám si legraci). Jako Slované patříme na Východ, pod ochranu Ruska (také zcela vážně).

5. Fenomén Zeman

Debaty o něm jsou patrně nejvíce vybičované na obou protivných názorových stranách. Na Novinkách křivé slovo proti prezidentovi může přinést i výhružky násilím. Je to přeci náš lidový prezident, co to všem natře a ze kterého mají v EU strach. Zažene všechny migranty a nikdy nelhal – to jen novináři a soudy jeho slova překroutili. Jinde diskuse odráží těsný volební výsledek.

6. Ostatní témata

Namátkou je to mimořádná nevraživost vůči menšinám (ovšem jen některým), averze vůči a nepolitickým, zejména akademickým elitám i vzdělanosti vůbec (selský rozum cennější všech titulů), kapalná zášť vůči V. Havlovi a disidentům vůbec, spiknutí médií (vedené ČT), odmítání česko-německého smíření a nespočet dalších.

***

V dalším textu se již neobejdu bez jisté míry subjektivního hodnocení a připojím i několik osobních názorů. Ovšem paušalizujících závěrů se zdržet samozřejmě musím. Výsek byl časově i plošně nedostatečný k tomu, abych je mohl vyslovovat.

Umberto Eco psal dlouhé roky sloupky pro list La Repubblica. V jednom z nich se obíral dobrou pověstí. K ní se autor již před mnoha lety vyjádřil v tom směru, že bývala cennou hodnotou a lidé o ni usilovali, což však v televizní éře nahradila snaha být známý za jakoukoliv cenu. K tomu dodám, že nyní, v časech informačních technologií ten, kdo nedosáhne na svých 15 vteřin v TV, tomu anonymita internetu poskytne náhradní vyžití, kde si pak lze vybít zlost a frustraci dosyta. Pak při nákupu hezky pozdraví prodavačku a poděkuje pokladní. Nebo je seřve, když předtím zabral parking pro invalidy.

S výjimkou imigrace, k níž se snad všichni bez výjimky stavěli odmítavě, oponentura k výše popsaným – v mém vidění většinově – nechutnostem a nesmyslům existuje, zejména na iDnes a Reflexu. Avšak na můj vkus až příliš často potěší jen svou existencí, obsahem i formou má pohříchu blízko způsobu vyjadřování diskusních protivníků. Bez sociologických dat (viz i dále) tak lze jen doufat, že jde o špinavou špičku ledovce a že alespoň významná část z té přibližně poloviny voličů, kteří nevolili antisystémové strany a M. Zemana, má daleko vyšší úroveň demokratické vyspělosti a kultivovanosti.

Když jsem retrospektivně hodnotil jednotlivá fóra, dalo se diferencovat. Relativně nejvyšší úroveň mají polemiky na iDnes a Reflexu. Nejodpudivější je pak nefalšované „rudohnědé“ hnízdo na Novinkách. (Kdo by zde chtěl většině oponovat a nemá kůži přestárlého hrocha, ať to, proboha, zejména zde nedělá.) Echo24 by se dalo označit za průměr. Odvážím se vyjádřit přesvědčení, že kvalitativně stejné poměry panují i na jiných diskusních kolbištích.

Nenávist jistě nelze opomenout, co však na mě působilo nejmohutněji skličujícím dojmem, byla bezmála paušální nedůvěra v cokoliv a kohokoliv spolu s rezignací na „klasické“ hodnoty včetně vzdělanosti (každý bez něj má přeci onen důležitější selský rozum). To pro rozleptávající účinek na sociální vazby považuji pro společnost za zdaleka nejnebezpečnější. Velmi opatrně vyslovuji domněnku, že v diskusích hledají svou agresivní útěchu zejména lidé, jimž polistopadový vývoj ukázal málo přívětivou či přímo odvrácenou tvář. Jakkoliv není možné přitakávat jejich apriorní zášti, lze mít jistou míru pochopení – bídné materiální podmínky kultivaci ducha a charakterových vlastností těžko mohou prospívat. Nejde ale jen o ně. Potvrdilo se mi bohužel to očekávání, že zklamání z neskutečného množství zlodějen všech stran zleva doprava je pro společnost děsivě demoralizující. Nadto se takto diskredituje demokracie jako taková, jelikož mnozí připisují zločiny bílých límečků demokratickému systému, nikoliv slabosti stále ještě nezkonsolidovaného státu.

Neopominutelný je pak problém bezpečnostní. Mé osobní zkušenosti se servery typu Aeronet a mnohdy zcela průhledný trolling jsou ve shodě s každoročním varováním BIS o rozsáhlé nepřátelské aktivitě ruských tajných služeb. Nejde přehlédnout, s kolika odkazy zejména na Aeronet, Sputnik a Parlamentní listy se člověk setká. Mnoho z nich jsem prozkoumal. Rukopis FSB/KGB je nezaměnitelný, a stále evidentně funguje. Mezi nejpokleslejší novinařinu jsou vsunuty typické ruské koktejly pravd, polopravd a lží. Jsem však přesvědčen, že daný stav by jejich akce samotné jen těžko dokázaly vytvořit. Na druhou stranu musí tato „opravdu hodně, hodně blbá nálada“ pro Rusy vytvářet hotové El Dorado pro jejich kybernetické a vlivové úsilí. To vynikne u vědomí toho, že jsou schopni hýbat, či alespoň zahýbat, i zeměmi na šťastné straně železné opony.

V tuzemských, ani v zahraničních studiích jsem nenarazil na jediný číselný odhad počtu diskutérů. To a závěry z mé exkurze mne utvrdily v dřívějším zamítavém postoji k vytváření „antidezinformačních“ úřadů určených také ke sledování nenávistných diskutérů za účelem případného trestního stíhání. (To by se pak soudci museli sbírat namátkově na ulici.) Půjde jen o házení velmi drahého hrachu na Čínskou zeď. Bezpečnostní expert Šándor se druhdy vyjádřil, že oddělení FSB/KGB, které „se stará“ o naši zem, takřka určitě bude mít kolem 20–30 lidí (přirozeně mimo české spolupracovníky, tedy vlastizrádce).  Efektivnější než nové úřady by tak dle mého byla zvýšená podpora BIS: zjednodušeně proti profesionálům postavit profesionály naše, najmout prvotřídní IT machry a jim dát pořádné PC.

Kromě několika tragických údobí (morové rány, panevropské a světové válečné konflikty) je jen málo epoch, které by s odstupem času nebyly označeny za staré zlaté časy. Odevšad zaznívají otázky, kde se dnes v lidech ta zloba bere. Těžko věřit, že se objevila až s internetem; ten jen dal možnost ji projevit. (Zde jen znovu zdůrazním, že osobně považuji za nejnebezpečnější neduh hodnotový cynismus.) Neplodné jsou i diskuse, o kolik to dříve bývalo horší; že lepší, to nezvažuje asi nikdo. Nelze zapomínat ani na nemilosrdnou Gaussovu křivku, takže je potřeba klást na intelektuální výkony populace pouze takové nároky, jichž je schopna dosahovat. Tato informační epocha však stále stojí pouze na svém začátku a zřejmě nezbude než počkat alespoň několik dekád, než historie vystaví svůj první, předběžný účet.

16 7 2018 obr1

 Camille Corot. Breton Women at the Well near Batz. 1840–1844. wikiart.org



[1] Zita Senková, Rostislav Taud, Cyril Höschl. 2017 Cyril Höschl: Vědci dokázali, že ti, kteří uprchlíky nechtějí, nejsou xenofobové. Český rozhlas Dvojka 26. 9. 2017: přístupno (včetně zvukového záznamu rozhovoru) na http://www.rozhlas.cz/dvojka/jaktovidi/_zprava/cyril-hoschl-vedci-dokazali-ze-ti-kteri-uprchliky-nechteji-nejsou-xenofobove--1757401

 

 

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

Podporují nás:

                                       30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno              LOGO 4Home CZ RGB

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big